Během PR MYCM a Mov’in Europe Local Coordinator Meeting jsme se sešli společně s Mončou Pospíšilovou a Vencou, naším viceprezidentem, v Brně.  Naskytla se tak skvělá možnost k rozhovoru na téma řízení a jak to vlastně Venca má s Bublinou. 

Verča: Ahoj. Jaké to pro tebe bylo, když jsi neměl auto? (pozn. Venca měl týden před MYCM svoje auto na týden v servisu.) 
Venca: Bylo to peklo.

Proč to bylo peklo?
Během týdne a půl jsem ztratil jakoukoli svobodu, na kterou jsem byl zvyklej. Abych to přežil, tak jsem se musel předzásobit velkým množstvím tekutých antidepresiv.  

Jak dlouho ti to trvá do práce? 
Autem nebo busem? 

No busem, když jsi neměl auto.
Busem to trvá zhruba o deset minut dýl. A to je deset minut mýho života, které nikdy nedostanu zpátky. To je potom dvacet minut za celej den a to je strašně moc. 

A co by si během těch dvaceti minut mohl třeba dělat? 
Třeba postovat open cally 

Busem jako MHD, nebo se jednalo o dálkový autobus? 
Je to prostě veřejná autobusová doprava, protože bydlím v takové díře, kde není ani hospoda a je tam jen autobusová zastávka, ze které jezdí tak tři nebo čtyři autobusy za den. 

Takže jsi musel pracovat v kanceláři a neměl jsi home office? 
No…

Prostě jsi musel celých 8 hodin pracovat jako pracovat.
Já vždycky pracuju těch 8 hodin, někdy i víc, protože je to prostě třeba. Není to takový, že bych se mohl sebrat a dělat si co chci. Aspoň ně pořád… 

Takže žádné ochuzování práce na úkor ESN?
Já bych tu otázku položil možná obráceně (smích).

Můžeš i obráceně…
Já se snažím spoustu času ESNku věnovat v momentě, kdy se z práce vrátím. A snažím se to narušení, které ESNko v mojí pracovní době způsobuje, minimalizovat. Někdy to úplně nejde, protože když ti přijde 10 notifikací, že se máš něčemu urgentně věnovat, tak se tomu prostě budeš urgentně věnovat. 

A jak se to tedy snažíš minimalizovat?
Snažím se pracovat a ignorovat pískající telefon po mé levé ruce.

Vraťme se zpátky k autům. Vím, že jsi jel pro Léňu (pozn. NB Communication Manager) až na Slovensko, jen abys ji mohl dovézt na váš teambuilding.
To byl první pracovní meeting, ne žádný teambuilding. ;)

Dobře, první pracovní meeting… Baví tě řídit?
No jasně. 

Když jsi neměl to auto, tak tě to hodně omezovalo na svobodě. Takže si prostě nedokážeš představit život bez auta? Ani kdybys třeba žil v Brně, kde je dostupná MHD a je většinou lepší ji tu využívat.
Ok, za ty dva dny, co jsem se teď motal autem v centru Brna, tak si dokážu představit, že bych tady tu městskou, ač nerad, využíval. Ale auto je prostě super v tom, že se člověk může sebrat, může de facto kdykoli chce skočit za volant a vyrazit si někam, kam se mu chce.

A kam jsi jel s Bublinou nejdál?
S Bublinou? Chorvatsko – 3 500 kilometrů jen na pár dní, Polsko – 2 500 kilometrů během čtyřech nebo pěti dnů, sever Německa – to bylo nějaké 2 000, to nemá ani cenu počítat. Chystám se s ní na NETx do Bruselu. 

Ok, dobře … (údiv)
Protože jsem radši, když se můžu sebrat a můžu si sám rozhodnout o způsobu dopravy. Proto jsem třeba nikdy neletěl. 

Takže když třeba pojedeš do Ameriky, tak pojdeš trajektem?
To je mi asi jedno, protože tak jako tak nebudu mít možnost řídit. Rozuměj sedět za kniplem, u kormidla, ten způsob přepravy, kterej budu používat. Takže si asi vyberu ten rychlejší. 

Bublina je takové trošku legendární auto v ESN. Jak ses k ní vlastně dostal? Jak k tobě bublina přišla, nebo ty k Bublině?
Bublinu mám už asi 5 let. Když jsem jí kupoval, tak to byl květen nebo červen, nevím, rok 2013 …. nevím, něco takovýho. Měla najeto 167 000 kilometrů. To auto stálo pár šupů a jezdí na mokrý hadr, takže fakt super. Od tý doby, co jí mám, jsem s ní najezdil něco přes 200 000 kilometrů. Až mě to auto jednou opustí, tak mi to bude hodně líto. 

Tak snad tak brzo to nebude.
No dřív nebo později, jednou jo. Budu se s tím muset psychicky srovnat. To je prostě parťák.

Takže ty máš vlastně místo psa Bublinu.
Jo.

Jak ses dostal k tomu jménu Bublina? 
Viděla jsi to auto? 

Já jo, ale někteří lidi třeba ještě pořádně ne.
To auto je Citroen C3 ve světle modré barvě, rok výroby 2003. Když budeš chtít najít fotky a tak, tak ho podle tohohle určitě spolehlivě najdeš. No, a když se na to auto prostě podíváš, tak jeho design je úplně jasnej. Kombinace barvy a kombinace toho, jak to auto vypadá, jak je zaoblený, tak se to prostě úplně nabízelo. Já jsem se tomu označení chvíli bránil, ale nakonec mi to přišlo docela dobrý. 

Měl jsi potřebu to auto pojmenovat? 
No, měl a neměl. Já jsem mu nijak neříkal do tý doby, než to jméno přišlo. 

Vždyť je to tvůj nejlepší přítel člověka. Kdy se ten vztah změnil? Kdy nastal ten bod zlomu? 
Bylo to potom, co se mnou to auto přežilo první dlouhou cestu.

To bylo kam? 
To bylo třeba to Chorvatsko. 

Kdy jsi to jméno začal používat? 
Nejsem schopnej říct, kdy přesně. 

Aha, to je škoda...
Ale za tu dobu, co to auto mám, tak dělalo pickupy asi na miliardě platforem. Dokonce si zasloužilo i vlastní magnetku na kapotu. 

Co to bylo za magnetku? 
Co to bylo za magnetku? Silueta minicooperu, na které bylo napsáno ESNcar a powered by ESN VŠTE Budweis. Tyhle magnetky existovaly dvě. Těžce limitovaná edice. Jednu jsem měl já a jednu měl Adam, bejvalej člen budějcký sekce z Ostravy. Nevím, možná ji ještě pořád má. Každopádně moje magnetka asi tak po čtrnácti dnech nebo třech týdnech přišla o obě zpětná zrcátka. Oni byly takový nepraktický a strašně plandaly, takže jsem se prostě sebral a odstřihnul jsem je. 

Vytunil si od té doby nějak Bublinu? 
Jo, vyměnil sem si prosezelý sedačky. 

A plánuješ nějaký další tuning nebo vylepšení? 
Ne. To auto má dostatečný výkon, aby mne přesunulo z bodu A do bodu B. Je moc starý na to, abych do něj sypal další peníze. 

Až tedy jednou Bublina odejde do nebíčka, tak jaký bude nástupce? 
Já mám takovej pocit, že Bublina odejde jenom ze skály… V ideálním světě, resp. v současné době, by to byla asi Alfa Romeo Giulia. To je auto, který se mi líbí a ve kterým bych se viděl.

A barva? Zase modrá?
Modrá na Alfách vypadá divně. Teď asi červená. 

Takže sleduješ různé autosalony a tak? 
No, nesleduju. Ty informace ke mne vždycky přijdou nějak ze zpráv, nebo třeba přes odkazy, když na Wikipedii začnu klikat a zjišťuju, kolik odkazů mi bude trvat k tomu, abych se dostal k něčemu jinýmu. Příklad, kolik kliknutí potřebuješ k tomu, aby ses od článku Adolf Hitler dostala k lovení žiraf? 

Nevím…
Je to dobrá challenge, někdy si to vyzkoušej.​

 

Veronika Horáková

Alumni Coordinator